16. dubna 2017

Tomáš Garrigue Masaryk očima slečny Alice a mistra Viktora (Velikáni do kapsy, #3; Tomáš Němeček)

Může být krásnější způsob, jak získat knihu, než ji obdržet poštou jako dar od autora? A právě tak jsem přišel ke třetí části série Velikáni do kapsy od p. Němečka.


Kniha pokračuje v konceptu předchozích dvou dílů, které pojednávaly o p. Husovi a p. Karlu IV.

Stejně jako  p. Hus a p. Karel IV. v předchozích dílech Velikánů do kapsy, i p. Masaryk je zobrazen jako člověk, který byl jedním z mnoha lidí své doby a do velikána dozrál díky svému charakteru, případně šťastným okolnostem.

Asi se nespletu, když řeknu, že p. Masaryk jako objekt psaní p. Němečkovi padl velice do noty a gusta. Když jsem se zadíval zblízka na obálku, tak mám trochu podezření, jestli si obzvláštního zalíbení autora v předmětu nevšiml i ilustrátor p. Chlud; nenamaloval hlavního protagonistu p. Masaryka tak trochu s rysy p. Němečka?

Životem protagonisty nás provázejí (vedle autorského hlasu, který střídá profesionální publicistickou zaujatost s chápavou poťouchlostí) svými komentáři tři osoby: spisovatel p. Viktor Dyk (jako zástupce Masarykových politických oponentů), sl. Alice Masaryková (dcera p. Masaryka) a nejmenovaná moderní dívka. Vlastně ještě pes.

Holka a p. Viktor.
Série Velikáni do kapsy píše o osobnostech, o nichž každý český amatérský zájemce o dějepis četl a slyšel mnohé. Je proto jen logické, že mám jako sport najít nějaké zajímavé téma týkající se popisovaného člověka, na které p. Němeček zapomněl. Byl jsem překvapen, že tentokrát jsem na nic nepřišel. Přestože se potkáváme poprvé s osobností novověkou, o níž je zachováno obrovské množství informací, útlá obrázková knížka zvládá z mého pohledu vše podstatné a zajímavé!

Vždycky u dějepisných textů p. Němečka chválím všímavost k logickým otázkám, které u obecně známých jevů přecházíme bez povšimnutí, a přitom se nabízejí - jako třeba proč je Karel IV. čtvrtý apod. Tentokrát jsem si uvědomil ještě jednu chvályhodnou vlastnost přístupu p. Němečka, a to vyvážené rozložení důrazu na celý život popisovaného. Takové vyvážení lze docílit jedině tehdy, když autor má promyšlený koncept a vyjasněné hodnoty, které sleduje. Tak u p. Masaryka dostáváme přiměřené množství detailů o jeho dětství a mládí (nevěděl jsem třeba, že se chvíli učil zámečníkem, než přešel do učení na kováře). Přestože Masarykova činnost by mohla svádět k jednostrannému zaměření na činnost za první světové války a založení československého státu, p. Němeček zcela adekvátně věnuje velký prostor i činům v předválečné době, včetně pozoruhodného zapojení p. Masaryka do sporu Srbů (a Chorvatů) s Rakouskem.

V každém aspektu přináší tato kniha pro mě nějaké doplnění známých epizod Masarykova působení, které mě potěšilo. Od chvíle, kdy jsem četl kritiku p. Masaryka jakožto pomahače Srbů a Rusů při podvracení Rakouska (nepřímo spoluodpovědného za osobní antipatie rozhodujících aktérů rakouské a srbské zahraniční politiky, které jim zabránily vyřešit sarajevskou krizi jednáním) ve světovém bestselleru Náměsíčníci od p. Clarka, mě velice zajímá právě aktivismus p. Masaryka při procesu s jihoslovanskými velezrádci v Záhřebu v r. 1909. Až u p. Němečka jsem se dozvěděl, že p. Masaryk dosáhl dokonce odstoupení rakouského ministra zahraničí p. von Aerenthala, když prokázal, že obžaloba používala podvržené důkazy proti spiklencům. Též jsem netušil, že p. Masaryk osobně zkoumal prostory rakouského velvyslanectví v Bělehradě a našel tam na dveřích dírky po napínáčcích, kterými byly upevněny pro účely fotografování podvrhy důkazů proti spiklencům.

Celé zapojení p. Masaryka v srbské věci mě osobně pořád zajímá; myslím, že jsem nikde ten příběh nečetl vyprávěný v úplnosti a všech souvislostech (zejména, nakolik byli ve hře ruští diplomaté v Bělehradě).

Bohužel si nevybavuji, o jaký film šlo, ale před časem mě zaujala v této souvislosti jedna scéna ve starším českém filmu z první světové války: ukazovali tam dobytí Bělehradu rakouskými vojsky v úvodní fázi války a byla tam zajímavá epizoda, jak Masarykovi přátelé v Bělehradu chvatně ukrývají dokumenty o Masarykově činnosti, které se nesměly dostat do rukou Rakouska.

Je zbytečné poukazovat na výchovný význam tohoto příběhu i pro naši dobu: totiž jaké možnosti dává angažovaným občanům působení ve volených funkcích a jak málo z nás je ochotno tuto možnost využít k reálnému konání.

Poslední dobou máme mnoho úvah o tom, jak těžko
snášel srovnávání s otcem p. Jan Masaryk.
Tato kniha se soustředí na jeho sestru Alici.
Když bych závěrem vybral jeden bod z knihy, který mi utkvěl do budoucna nejvíce, tak je to poznámka, jak velkoryse zacházel p. Masaryk s penězi. Brzy po uzavření sňatku s Charlottou zdědil T.G.M. velkou částku peněz ze závěti brněnského továrníka p. Isidora Flesche. Co s nimi udělal?
Hodně peněz dal svým studentům v Praze a platil i vydávání nového vědeckého časopisu. 
Charlotta a Tomáš utráceli hlavně za knížky a za vzdělání svých dětí. Na peníze a na majetek nikdy moc nebyli. Celou dobu bydleli v Praze v podnájmu. 
Z doby po odchodu p. Masaryka do exilu uvádí p. Němeček o jeho majetku toto:
Později se rakouské úřady pokusily zabavit jeho majetek. Ale zjistily, že ho tvoří hlavně 3488 knih.
Bez ohledu na to, že jsem kladně zaujatý k práci svého kamaráda, mohu s klidným svědomím tuto knihu doporučit, neboť je velice vydařená. Bohužel se mi ji zatím nepodařilo otestovat na nikom z cílové skupiny, tzn. na dětském čtenáři (v tiráži se uvádí vhodný věk od 9 let). Disponuji sice teoreticky jedním potenciálním čtenářem cílové skupiny, avšak daný objekt je naprosto nekooperativní. Je smutným faktem, že k přečtení bych ho donutil jen za použití neadekvátního násilí či korupce.


První věta knihy: Nikdo nemá v České republice tolik soch jako Tomáš Garrigue Masaryk: je jich už víc než třicet a dodnes se staví nové.

Poslední věta: A kdo ví, možná by někteří reptali, ať radši profesor jede do Ameriky nebo do Ruska...


Databáze knih: zatím bez hodnocení
Goodreads: 100 % (1 hodnocení - já:-) )


Související články:
- První díl Velikánů do kapsy - p. Jan Hus - zde.
- Druhý díl - p. Karel IV. - zde.
- Náměsíčníci (p. Clark) - zde.


4 komentáře:

  1. Jn:u nás vekove odpovídající dcera knihu přečetla a otci poslala lakonickou SMS "je to gut" . Otec author slzel několik hodin

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Reakci (obou) se nedivím, chápu:-)

      Vymazat
  2. Na GR dává spousta lidí aspoň perex ze své recenze jinde a link, nechceš to dělat taky?

    O sl.(?) Alici a p. Josipovi jsem to nevěděl zase já, aspoň aktivně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dělám to na databáziknih.cz. Upřímně, už si nepamatuju, proč jsem se rozhodl nedávat linky na GR. Asi pro české edice obecně jsem si GR vyhodnotil jako méně slibný zdroj návštěv než databázeknih.

      Vymazat