Otázky na život (Rolf Dobelli)

Letošní prázdniny jsem měl dlouhé - plné dva měsíce. Zůstalo mi z nich odpovídající množství čtiva k dočtení a sepsání na blogu. Mezi jinými jde i o knižní suvenýr z červencového výletu s koloběžkou do Drážďan.

V Drážďanech jsem měl povznesenou náladu ze samostatného chlapeckého výpadu do blízkého zahraničí. Zamkl jsem si kolobku před Karstadtem na Prager Strasse a dlouze jsem se probíral regály velkého knihkupectví Thalia naproti. Nakonec jsem se rozhodl mj. pro malou pěknou brožurku, která konvenovala mému bilančnímu duševnímu rozpoložení (a vešla se nějak do batohu na řidítka).

Knížka švýcarského autora p. Dobelliho s názvem Otázky na život je sborníkem sloupků, které psal po dobu jednoho roku od října 2013 pro týdeník Stern.

Každá kapitola má nějaké životní téma (štěstí, kariéra, manželství, vzdělání, dobro a zlo, děti apod.). K tématu sepsal p. Dobelli několik stránek otázek. A to je vše.

Čtenář si má na otázky odpovědět sám, a tím poznat sám sebe a posunout se.

Kapitoly jsou krátké. Začínají na levé stránce nějakou otázkou, kterou p. Dobelli považoval nejspíš za vydařenou. Pak následuje několik stránek dalších otázek.

Na ukázku: začátek kapitoly Umírání.

Mezi otázkami se jich najde pár, které jsou trefné a opravdu mi utkvěly.  Například:

- v kapitole Slova: Co je horší: co si o Vás ostatní myslí, nebo co o Vás říkají?

- v kapitole Pocity: U koho jste se naučili zacházet se svými pocity? Nebo stále ještě takového učitele hledáte?

- v kapitole Kariéra: Co je užitečnější pro Vaši kariéru - co řeknete, nebo o čem pomlčíte?

Naproti tomu mě při četbě iritovalo určité množství dotazů, které jsem vůbec nechápal, nebo byly celkově o ničem. Například kapitola o sportu celá vyznívá jen ve smyslu, že sport je nesmyslné sebetrápení za účelem pálení kalorií. Na tom samozřejmě něco je: pokud by člověk používal mozek při volbě jídelníčku, tak by nemusel pracně pálit nabrané kalorie. Ale současně sport představuje různé prvky v životě, které patří k těm nejcennějším: setkávání s přáteli u kolektivních sportů, trénování vůle a disciplíny u všech sportů, soustředění a uklidnění mysli u individuálních vytrvalostních sportů. Tyto aspekty se v Otázkách na život zcela pomíjejí.

Některé triky se opakují: opakovaně jsem si povšiml otázky, zda by čtenář preferoval jednu velkou věc nebo mnoho malých stejného typu - jeden velký důvod k pocitu viny, nebo mnoho malých; jeden velký strach nebo mnoho malých, apod.

Přestože jsem při čtení řady otázek byl nespokojen, proč bych měl na ně odpovídat, nakonec z četby nějaký přínos mám. Uvědomil jsem si, jak velice uzavřený a pohodlný člověk jsem, bez velkého zájmu o jiné lidi a vůbec o cokoliv, co přesahuje několik mých koníčků.

Nejvíce nepříjemné mi byly otázky v oblastech života, kde cítím své slabiny: ovládání emocí, kariéra.

Za docela dobrý vtípek považuji poslední kapitolu Dotazník spokojenosti. Je formulována ve stylu spotřebitelských dotazníků, které má vyplnit zákazník na konci školení nebo třeba v poslední den turistického zájezdu. Tento dotazník by člověk měl vyplnit na konci života.

Ohodnoťte život na škále od 1 (velmi špatné) do 6 (vynikající):

a) profesionální přijetí
b) srozumitelné vysvětlení infrastruktury
c) délka a četnost přestávek
d) přátelský přístup ostatních
e) skladba (mix) účastníků
f) pořádek a čistota na pokojích
g) kvalita stravy
h) užitečnost obsahu.

* 

Téma života mě zaujalo. (vůbec ne / málo / celkem ano / velice)

*

Mnoho mých otázek nebylo zodpovězeno. (vůbec nesouhlasím / spíše nesouhlasím / něco mezi / spíše souhlasím / naprosto souhlasím)

Celkově bych knihu Fragen an das Leben spíše doporučil. V záplavě publikací osobního rozvoje se odlišuje svým konzervativním opatrným německo-švýcarským pohledem na život.

První věta knihy: Jste si jist, že víte, co Vás činí šťastným?

Poslední věta: Spojení na Vás v příštím životě (pro zpětnou vazbu).


Goodreads: 66 % (ze 16 hodnocení)