13. března 2016

Zápisky šílencovy (Ivan Mládek)

Před časem jsem psal o pokladu uchovaném z dětství, a sice o práci Trilogie Úterý p. Mládka. Když jsem si googlil, jak to vlastně je s jeho literárními pracemi, zjistil jsem, že je ke koupi za 35,- Kč souborné vydání jeho humoristické beletrie. Se zakoupením jsem neváhal.


Sborník má název Zápisky šílencovy a jde o útlou brožurku, jejíž hlavní část tvoří právě Trilogie Úterý. Vedle ní knížka přináší ještě další dva texty, které dle předmluvy vyšly v 70. letech ve Svobodném slovu a v Mladém světě (Epopej Moje rodina a Láska-zrada-Macocha), a pak čtyři kratší povídky, patrně již popřevratové.

Celkově se mi zdálo, že kvalita textů časem výrazně klesala, nejlepší je pořád Úterý. Ale pro toto vydání autor i starší díla výrazně přepracoval - přinejmenším to platí pro Úterý, ostatní neznám. Nedovedu vyjádřit počet změn procenty, ale zdá se mi, že tak zhruba polovina historek je zcela změněna oproti původnímu vydání Úterý, které mám schované z Mladého světa; i ty části, které zůstaly, jsou začasté upraveny alespoň jazykově, či dovysvětleny. Bohužel tedy i tento starší text je v novém podání pokleslejší a méně vkusný.

Dobrých vtipů jsem nalezl až překvapivě málo. Pobavila mě třeba věta:
Hned ráno jsem běžel do Maiselovy ulice ke zlatníkovi Otto Rabsteinovi, se kterým se znám z Husitské církve.
Sborník tedy bohužel nemohu doporučit, byť samotnou původní Trilogii Úterý jsem minule chválil. V novém znění bych nemohl doporučit právě ani Trilogii Úterý.

Hlavním přínosem sborníku byl pro mě podnět k zamyšlení nad celkovou tvorbou p. Mládka, hlavně jeho tvorbou hudební. Zjistil jsem, že je pro mě těžké si představit, jaká osobnost vlastně vytvořila tak svébytné písně, které každý zná, ale přitom stojí velice radikálně mimo čas. Jeho literární texty ve sborníku Zápisky šílencovi jsou dosti nevkusné; naproti tomu však jeho nejlepší písně se mají stále k světu. V pátek večer jsem si je pustil s dětmi v autě při cestě k rodičům a písně p. Mládka mi i po letech připadají vlídné a čisté, patří do zlatého fondu; jsou sdílné i k nepozorným dětem, zaujmou je a nemám obavu, že by byly jakkoliv morálně škodlivé i pro předškoláky. Takový Z Opavy rychlík jede do Prahy donutil osádku na zadních sedačkách zvednout oči od ipadů a se zájmem poslouchat, ba i zpívat.

Nepřekvapí mě, pokud postupem času bude hudební tvorba p. Mládka znovuobjevena a oceněna.

Snad je možno se dívat na těch pár pokleslých humoristických povídek, kde většina žertů je jen posmívání se ošklivým či tlustým ženám, jako na malou kompenzaci hudební tvorby p. Mládka, která je v každém případě násobně významnější.

Databáze knih: 87 % (64 hodnocení)
Goodreads: 75 % (6 hodnocení)

První věta knihy: Jednoho rána jsem dostal chuť udělat něco uměleckého.

Poslední věta: Tak nevím, jestli mám do té politiky jít - ale zas na druhou stranu, když mohou v parlamentu sedět herci a zpěváci, tak proč ne já, zámecký pán.

Související články:
- O původním vydání Trilogie Úterý jsem psal zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat