20. srpna 2014

Audiokniha Jantarové oči

Jsem příznivcem mluveného slova. Před víkendem jsme dostali příležitost poslechnout si předem audioknihu Jantarové oči od pí Vilmy Kadlečkové.


Myšlenka vydat první díl pentalogie Mycelium jako audioknihu se dočkala skvělé realizace. Sargo těch 13 hodin (anotace k audioknize uvádí 12 hodin, ale iTunes ukazují skoro 13) doposlouchala asi za dva nebo tři dny, mně to trvalo asi o dva dny déle.

Byl jsem zvědav, co mi přinese poslech knihy, kterou jsem nedávno četl. Navíc knihy, o níž se doma bavíme, neb jsme fanouškové. Prvních pár minut to trošku drhlo, připadaly mi zdlouhavé. Rychle jsem se ale vposlouchal a postupně z poslechu byla stále více strhující jízda, až v druhé polovině jsem poslouchal každou volnou minutu a nemohl jsem uvěřit, že už je konec!

Nemohu porovnávat s jinými současnými audiozpracováními moderní beletrie, protože většinou poslouchám různé starší rozhlasové pořady, a tedy nevím, jak se tyto věci dnes dělají. Ale Jantarové oči se z mého pohledu skutečně vydařily: přinášejí plný text knihy, jen decentně upravený v tom smyslu, že když někdo něco říká, tak po přímé řeči už nečtou "řekl Lucas" nebo "odpověděl Aš-šád" apod.

Hlavním přínosem asi bylo, že jsem si teprve při - nutně pomalém soustředěném poslechu - uvědomil koncepci knihy. Jak čtenáře postupně uvádí do příběhu a reálií budoucího světa. Vynikajícně je udělané hlavně rozdělení kapitol mezi jednotlivé vypravěče: ve čtení se střídá celkem devět herců (učinkují: p. J. Plesl, pí J. Stryková, pí K. Issová, p. J. Vlasák, pí K. Frejová, p. J. Meduna, pí D. Pešková a pí J. Škápíková). Každý herec čte úsek knihy, který je vyprávěn primárně pohledem té které postavy. Tzn. nejde o dramatizaci, ale opravdu o čtení.

Při poslechu jsem si říkal, co si asi ti herci o textu mysleli. Neočekávám, že knihu četli a znali. Takže dostali ke čtení nějaké mimozemšťany Össeany a jejich řeč. Vystupují tam postavy se jmény jako pí Ëltaühl a pije se čaj gömeršaül. K mému překvapení však mimozemské výrazy v toku mluvené řeči nebyly rušivé, ale naopak krásné a poetické. Klidně bych jich snesl více (ale herci by patrně právem mohli požadovat příplatek za obzvláště těžké pracovní podmínky).

Druhým ziskem mluveného slova je vychutnání si detailů. V pondělí ráno v metru (cestou do práce) jsem se opravdu chechtal odstavci , kdy se právnička pí Fiona Fergussonová ve vypjaté chvíli rozhoduje, zda zavolá (videomobilem) svému neoblíbenému kolegovi, i když už je po půlnoci, protože se s ním potřebuje nutně poradit:

Číslo Lucase Hildebrandta měla ještě z dob, kdy to vypadlo, že oni dva spolu možná začnou chodit. Radši nezkoumala, proč po tom fiasku v kavárně, kdy se Hildebrandt projevil jako nadutý ateista, ten záznam dávno nesmazala. Rozhodla se ihned, že se neukáže, nebo alespoň ne zpočátku, a schválně se nepodívala do zrcátka a nešla se učesat. Místo toho ztratila vzácné tři minuty přemítáním, jestli má poslat pozadí pracovní - , což bylo červené logo Rady na šedém podkladě, bezpečné, ale nudné - , nebo své osobní -, což byl krystal s aurou v tónech růžové a světle zelené, působivý spirituální obraz od téměř neznámého, ale talentovaného mladého malíře Léona Coriho. Coriho obraz by poslala radši, protože o její duši jistě vypovídal víc než logo a ona by o ní Lucasovi něco vypověděla ráda; ovšem znamenalo to riskovat jeho další jízlivost. Během toho rozhodování si uvědomila, že se vlastně rozhodla mu zavolat, a byla tím upřímně překvapená.

Budu nekorektní a napíšu, že žádný muž by takto nedovedl popsat scénu, kdy hrdinka se chystá zavolat kolegovi a schválně se nepodívá do zrcátka a nejde se učesat, protože kolega je tak protivný :-)

Hlasy herců jsou krásné: dovolily mi oddat se toku čtení. Nevadil mi žádný z nich.

Hlavní problém tak je, že čtení moc rychle uteče, a jsme teprve na konci prvního dílu. Nemám představu, jak může vypadat ekonomika audioknihy takovéhoto okrajového žánru. Ne že by mě to příliš zajímalo - ale cítím starost, jestli je reálná šance se dočkat takto luxusního načtení celé pentalogie.

Z pohledu fanouška tedy audioknihu Jantarové oči doporučuji :-)  Ale čekání na pokračování bude perné.

****

Další články:

- knižní Mycelium - 1. díl2. díl3. díl. a 4. díl.
- Na pomezí Eternaalu (povídky ze světa argenitu) - zde.



Žádné komentáře:

Okomentovat