16. září 2010

Jiný dům (Jindřich Vybíral)

Dnešní článek bude o další brožurce, která je stálicí mé knihovny již ze školních dob.


Žánrově se jedná o dokumentaci zaniklé civilisace. Jiný dům. Německá a rakouská architektura na Moravě a ve Slezsku v letech 1890 - 1938 od p. Jindřicha Vybírala je katalog výstavy, která se konala v klášteře sv. Anežky české v roce 1993. Nejspíš jsem tam byl. Ale je to opravdu dávno a na výstavu samotnou si vůbec nepamatuji. Což ale tolik nevadí, když z ní mám katalog.

Mezi německé a rakouské architekty zařadil autor i německy mluvící židovské autory; že taková označení v našem prostředí vzbuzují otázky, ukazuje přímo v příručce příklad p. Ernsta Wiesnera z Brna, o němž se píše, že "si ho přivlastňuje české i německé jazykové prostředí". Škoda, že samotného p. Wiesnera se nemůžeme zeptat, co si o tom přivlastňování myslí přesně on sám.

V katalogu se uvádí oblíbená floskule o rozdílu mezi provincií (Čechy) a periferií (Morava) - ale mám dojem, že v katalogu jsou ty pojmy napsané obráceně. Němečtí moravští architekti se tak vztahovali ponejvíc k Vídni jako své přirozené metropoli a rakouskému umírněně tradičnímu stylu. V prvním období jejich domy representují premodernu, ani pak netvořili úplně modernu - nikdy neopustili tradiční přístup; jen zřídka se věnovali moderním směrům tolik, jako čeští architekti, kteří hleděli do Paříže a Berlína.

Strohý funkcionalistický styl tvořil (svým způsobem) v Brně shora uvedený p. Wiesner. A pak tu jsou brněnské a ostravské realizace berlínských modernistů pana Ludwiga Miese van der Rohe a p. Ericha Medelsona. Zajímavá je poznámka, že hlavně brněnská práce p. Miese van der Rohe se nesetkala ve své době naprosto s příznivým ohlasem, když Češi nechtěli uznat Němcům body z principu a místní Němci zas neviděli rádi, že jim bere práci přespolní cizák;  přitom dnes vila Tugendhatových je památkou mezinárodního významu. Dalším důvodem odporu k ní bylo, že pro avantgardu byly podstatné i sociální cíle architektury, což luxusní vila Tugendthat tak úplně nenaplňovala.


Obytný dům p. Weinbergera ve Znojmě (architekt p. Armand Weisner, 1927 - 28).
Umírněný styl. Mně se líbí to zábradlí. Ve Znojmě jsem několikrát byl,
ale tento dům jsem ještě neviděl.

Obchodní dům Breda a Weinstein v Opavě (architekt Leopold Bauer, 1927 - 28).
Prý navazuje na chicagskou školu, ale je osobitý.
Ještě jsem tento přízračný dům na vlastní oči neviděl, chystám se na to.


Ernst Wiesner - krematorium v Brně (1928 - 29). I tam se musím někdy mrknout.

Kupujte si na výstavách katalogy, mají trvalejší hodnotu - ale jen, když jsou pěkné:-)

Přeji sobě i čtenářům vydařený přechod do nadcházejícího víkendu.





Žádné komentáře:

Okomentovat