29. května 2008

Cesta končí pod Huascaránem (Jan Suchl)

Náhodou se u mĕ ocitla kniha z rodičovské knihovny od p. Jana Suchla s názvem Cesta končí pod Huascaránem z roku 1970. Popisuje tragický osud československé horolezecké výpravy do Peru konané téhož roku. Celkovĕ by se dal její dĕj vystihnout lidovĕ, že když se nĕco od začátku s**e, tak se to s**e furt.

Když si čtu blog svĕtobĕžníka pana Rejchy o jejich aljašských a patagonských dobrodružstvích, tak si človĕk uvĕdomí, jak se u nás rozšířila turistika. V dobĕ popisované v knize byly takové výpravy leda předmĕtem vzrušených debat v (anarchisticko-) horolezeckých kroužcích.

Skupina špičkových horolezců se rozhodla v listopadu r. 1968, že dobudou Mount McKinley na Aljašce. Cíl zvolili dle vlastních slov proto, jak je Aljaška nedostupná "pro tu nesmírnou vzdálenost a nákladnost cesty."

Přípravy probĕhly konkrétnĕ tak, že napřed si schválili oficiální jméno výpravy. Potom jim cestu schválil Český horolezecký svaz a záštitu převzala Česká tĕlovýchovná organizace s tím, že expedice bude uspořádána na počest 25. výročí osvobození a že finanční krytí si účastníci zajistí sami. Začali shánĕt sponzory. Na agendu přípravy přispíval každý člen 50 Kčs mĕsíčnĕ. Odletĕt mĕli v dubnu 1970.

Pak přišlo nĕco, čtenář se nedozví přesnĕ co. Kniha to shrnuje jedinou vĕtou: "Potom však přichází rozhodnutí, že je třeba přípravu pozastavit a výpravu odložit na pozdĕjší dobu."

Aby nepřišel nazmar už nakoupený materiál, nabízí jim horolezecký svaz jako náhradní cíl Jižní Ameriku. A tak 1. čs. výprava Aljaška 1970 míří na Huascarán, nejvyšší horu Peru.

Mají trošku problémy třeba s tím, že sponzoři jim dali peníze na základĕ smluv, že budou propagovat výrobky "při zpáteční cestĕ Kanadou", což by asi logisticky nezvládli.

Nakonec peníze sehnali a poslali 4 tuny vĕcí v 65 bednách parníkem Hornbelt z Hamburku. Sami do Peru letĕli přes Dakar a Santiago de Chile. V deníku si pak poznamenali: "Všichni pracovníci ambasády, kteří tvrdili, že se na Hornbeltu krade, mĕli bohužel pravdu. Byla nám ukradena spousta vĕcí o celkové váze 400 kg!" Evidentnĕ kradla posádka parníku; výprava si stĕžuje, že sebrali i masové konzervy ("hlavnĕ lepší a párky") a hodnĕ jich propíchali, aby vidĕli, co je uvnitř.

Ne moc slavnĕ cestovali chvíli po Peru. Potom se konečnĕ vydali do hor a vystavĕli základní tábor.

Při banální obchůzce místy, kde už šli opakovanĕ, se zabil poté jeden z nejlepších českých horolezců Ivan Bortel. "V místĕ, kde cestu přetéká úzký horský potůček, uklouzl na mokrém kameni, sedl si a rozjel se. Nejdřive projel dva malé schody a pak spadl na kolmé zdi vodopádu do hloubky asi třiceti metrů přímo na hlavu."

Rekonstrukce pádu - horní figurant ukazuje křížení cesty s potůčkem, spodní místo dopadu.
Dva horolezci bĕží do 27 km blízkého mĕsta pro pomoc. Za čtyři dny probíhá ve mĕstĕ slavnostní pohřeb.

Za týden následuje asi nejvĕtší zemĕtřesení v historii Peru, které vyvolá obrovskou lavinu, která smete i čs. výpravu. Nakonec při tom zemĕtřesení zemřelo 75 000 lidí.

Tak trochu latinská Aljaška. 
Kniha obsahuje fotky, které výprava stihla odeslat postupnĕ na velvyslanectví a taky reprint vyvolaného filmu z Bortelova foťáku, který se přetrhl při jeho pádu.

Tak smutnĕ skončila pod peruánskou lavinou 1. čs. výprava Aljaška 1970. Všech 14 československých účastníků tam zahynulo.

Žádné komentáře:

Okomentovat